Pracovní úroveň jeřábu je rozdělena podle četnosti používání a stavu zatížení, což je důležitý parametr pro hodnocení konstrukce a výběru jeřábu. Norma ISO 4301-1 se obecně používá mezinárodně k definování pracovní úrovně jeřábu, která rozděluje jeřáby do 8 pracovních úrovní:
| A1-A2 | Lehká pracovní úroveň | Vhodné pro jeřáby s nízkou frekvencí používání a lehkým zatížením, jako jsou údržbářské dílny nebo příležitostně používané jeřáby. |
| A3-A4 | Střední pracovní úroveň | Vhodné pro jeřáby se střední frekvencí použití a zatížení, jako jsou jeřáby v obráběcích dílnách nebo montážních linkách. |
| A5-A6 | Těžká pracovní úroveň | Vhodné pro jeřáby s vysokou frekvencí použití a zatížení, jako jsou jeřáby v ocelárnách, přístavech nebo těžkém zpracovatelském průmyslu. |
| A7-A8 | Extra těžká pracovní úroveň | Vhodné pro jeřáby s extrémně vysokou frekvencí použití a zatížení, jako jsou slévárny s nepřetržitým provozem nebo jeřáby ve velkých přístavech. |
Každá pracovní úroveň má odpovídající definici stavu zatížení a četnosti používání. Stav zatížení se obvykle dělí na lehké zatížení, střední zatížení, velké zatížení a extra těžké zatížení, přičemž frekvence použití odráží počet provozů jeřábu za určité časové období (zpravidla jeden rok).
Při výběru jeřábu je zásadní porozumět požadované pracovní úrovni, protože přímo ovlivňuje konstrukci jeřábu, výběr materiálu, konstrukční pevnost a požadavky na údržbu. Nesprávný výběr pracovní úrovně může způsobit, že se jeřáb předčasně poškodí nebo nebude schopen plnit pracovní potřeby, což má vliv na efektivitu a bezpečnost výroby.
